Běžím. Myšlenky nechávám jen tak proplouvat. Pozorovat. Zklidnit dech. Utišit tu mysl. A daří se. Soustředím se na TEĎ, na to, co je tady. Běhání vždycky pomůže. Je to jako yoga, ta taky pomáhá vyhnat z hlavy nepotřebné a nechat to, co je důležité.
Těšila jsem se na ty ŽENY. Ty, které se rozhodly, že udělají něco také pro svou mysl. A nejen pro mysl, ale i pro tělo. ŽENY, které prostě chtějí poznat yogu, které chci naučit dýchat a vnímat své tělo, svoje pocity. Protože o to jde - naučit se rozpoznat, co nám dělá dobře a co už ne. Kde máme hranice, jak moc můžeme přes ty hranice zajít, aby nás to posunulo nebo naopak vrátilo zpátky.
Výsledek byl fantastický! Yoga v obýváku mě bavila a pevně doufám, že bude bavit i ty, kteří sem přijdou. Svíčky, podložky, vonný olej, miminko (jsem baby friendly, takže to šlo nádherně i s jedním miminkem) a chvíle jen pro nás/vás.
Děkuji vám, ŽENY!
No a odpoledne dětská yoga ve školce. Hravá yoga. Moc jsem se na ni těšila. Děti dávají yoze úplně jiný rozměr. Neberou ji tak vážně, občas ji neberou vůbec :D Každá hodina je velká improvizace. Každou hodinu se mi chce brečet i smát zároveň z toho, jak moc děti tu yogu (ne)berou. A já tyhle chvíle s nimi miluju. Protože... Tam to není o mně, mých myšlenkách a prostoru pro mě, ale je to o dětech. Improvizaci. Zaujetí. Inspiraci.
I vám děkuji, DĚTI. Učím se od vás "cizích", i od vás vlastních :)
Žádné komentáře:
Okomentovat