pondělí 5. listopadu 2018

Těhotenství 3 v 1 vs. Těhotenství 2 v 1

První tři měsíce... Boj za to se nepozvracet. Povedlo se. První trimestr žaludek na vodě, potřeba jíst a přitom nechuť cokoli jíst. Smíšené pocity. "Přece ses těšila, chtěla si vyzkoušet těhotenství jen s jedním miminkem, ne?", mluvím k sobě.




Druhý trimestr... Smiřování se s přibýváním na váze. Bylo a nebylo na mě těhotenství poznat. Myšlenky těžké jak olovo - "jak, proboha, zvládnu tři děti???". Fyzicky to bylo lepší, mnohem lepší, žaludek se uklidnil. Konečně! Ale co ta hlava, jak zastavit ten proud myšlenek?




Třetí trimestr... Těžký a únavný. Jde už jen o čekání na... Na toho našeho třetího aktivního benjamínka. Příprava oblečení, příprava dvojčat na příchod dalšího člena rodiny a na to, že nebude mámina pozornost jen u nich. Už to není jen o nich...




Všechny měsíce a týdny by mohly vyprávět. Jeden den lepší, druhý horší. Jeden den slzy, druhý den smích. Někdy obojí naráz. V říjnu začínám chytat paniku, co když opravdu porodím dřív, a tak manžela nutím nakupovat dárky k Vánocům při každé návštěvě obchoďáku. Jakéhokoli! Ve velkém, co když na tyhle věci nebudu mít po porodu myšlenky/čas/náladu? Snažím se dodělat resty, snažím se odpočívat. Vylepšuju to doma, mám potřebu neustále něco vyhazovat ze skříní, z jednotlivých místností. Mám potřebu uklízet - co když odjedu už dnes, vždyť tady ti tři moji shnijí ve špíně. Mám potřebu všechno, co rozdělám, také rychle dokončit. Žádné těsto na lince s tím, že upeču něco později. Co kdybych odjela rodit??? Těsto by mě tu počkalo i za týden...





Beru do ruky minerál a snažím se připravit na realitu, která nastane po porodu. Dost blbý je, že na tohle se připravit nedá. Vyspat se do zásoby? Připravit cokoli dopředu? Nemyslím, že by to mohlo takhle fungovat...





Tak já jdu... Zase čekat... A zase dodělávat resty... No přece "co kdyby???"


Očista

Tak y se vás dotkla. Ta nemoc... Ten Covid-19. Všichni o něm víme. Někdo se bojí, někdo z něj šílí, někdo ho stále nebere dost vážně. Patří...