pátek 25. srpna 2017

Krátké dny, dlouhé noci

Dny se krátí, noci se prodlužují. Ačkoliv spím minimálně 8 hodin denně, stejně cítím neskutečnou potřebu spánku. Je to tím, že se blíží podzim? Nebo tím, že jsem zase začala pracovat a je toho tolik? Nechala jsem se zase vmáčknout do pracovního režimu a já se ptám sebe samotné "Ach bože, je tohle to, co chci? Nebo to, co musím?"

Nedávno jsem zhlédla hezké motivační video o tom, jak si správně přát. Naučit se správně afirmovat. Tak to zkouším a musím říct, že to funguje. To, na co myslíme, si do života přitahujeme. Ano, já si taky přitáhla.. Lidi, situace, momenty, pocity. Funguje to, takže afirmuji a přeji si dál. Zkouším to na maličkostech a až ty se změní v realitu, zkusím to na velkých věcech.

Prozatím tedy pracuji, pozoruji večerní oblohu, vymýšlím, spím, praktikuji Ashtanga yogu, běhám a užívám si home office. Blíží se chladnější počasí, ačkoliv léto se křečovitě drží pořád u nás. Mate nás a odráží se to na náladách i na těle. Užívám si VSI a toho NIC na VSI :)

Mějte krásný víkend a užívejte sluníčka. Yogy. Běhání. Rodiny. Relaxu. Knížek. Dobrého jídla a pití. Všeho, co se nabízí :)


Žádné komentáře:

Okomentovat

Očista

Tak y se vás dotkla. Ta nemoc... Ten Covid-19. Všichni o něm víme. Někdo se bojí, někdo z něj šílí, někdo ho stále nebere dost vážně. Patří...